Kašperské hory a okolí

Apartmány se nacházejí na okraji Kašperských Hor s výhledem do Amálina Údolí. Kašperské Hory  jsou vyhlášeny nádhernou přírodou a hlavně celoročním sportovním a turistickým vyžitím.

Letní sezóna (duben – říjen)

Jakmile sleze sníh, je okolí Kašperských Hor ideální pro pěší túry a výlety, např. k prameni Vltavy, na Bučinu, Modravu, Filipovu Huť. Cyklisté určitě uvítají kompletní síť cyklostezek s různými stupni náročnosti terénu a délkou tras. Kašperské Hory  prochází tzv. Šumavská magistrála, která se napojuje na další cyklistické okruhy (informace o konkrétních cyklostezkách naleznete zde). Milovníci koní si mohou prohlednout zdejší krajinu z koňského hřbetu z nedaleké  Kvildy totiž protíná tzv. „koňská stezka“, která se táhne celou Šumavou. V létě je možné vyměnit klasické běžky za ty s kolečky. Inline skating je v okolí Kvildy velmi oblíbenou atrakcí a po velmi kvalitním asfaltu lze najezdit desítky kilometrů. Houbaři se jistě nebudou nudit ani v okolí  Kvildy. Krásné lesy v sousedství Amálky vyzývají k houbaření. Širší okolí Kvildy nabízí i další možnosti trávení volného času, ať už se jedná o památky a zříceniny či adrenalinové zážitky v nedalekém Offparku v Sušici.

Přímo na Kašperských Horách můžete v zimních i letních měsících navštívit několik restaurací a hospůdek nebo můžete zajít také do vyhlášené Pizzerie, která se nachází kousek od Apartmánu Amálka.

Zimní sezóna (prosinec – březen)

V zimě je možné využít mnoho běžeckých tras, které začínají doslova pár metrů od apartmánu Amálka. Po upravené běžecké stopě se dají urazit desítky kilometrů v okolní krajině, a to jak na běžkách, tak na stále více populárních sněžnicích. Vyznavači sjezdového lyžování mohou využít sjezdovku 300m od Apartmánu  přímo v Kašperských Horách,  která jak pro dospělé tak i pro  začínající lyžaře. Další možnosti sjezdového lyžování nabízí nedaleký lyžařský areál Zadov, který je od Amálky  vzdálen asi 15 minut jízdy autem.

Tipy na výlety

Amálino údolí

Podle pověstí  sídlili ve skalách vlevo skalní skřítkové a ochraňovali pstruhy ve vodě Zlatého  potoka. Dětem můžete vyprávět i pověst o lesních skřítcích, kteří si stavěli svá obydlí v lese pod kořeny stromů /jistě tam nějaké otvory najdou i dnes/ a chudým lidem,  co sbírali šišky často proměnili nějakou ve zlato.

Cestou zlatokopů

Dříve zde bylo živo. Pracovaly tady mlýny a továrna na sirky, později na tzv. dřevěný drát. Zlatý potok vytváří půvabná zákoutí, značení nás dovede pod skalní útvary s několika vchody  k důlním dílům.

Kolem Lišáku

Je možné, že na některých místech polní cesty to nebude pro kočárek příliš pohodlné, ale odměnou Vám bude pohled dolů ze svahu na  kozí farmu.

Kolem pranýře za výhledy

Vycházkový okruh přes Šibeniční vrch a vrch Vinice s panoramatickými rozhledy do oblasti střední Šumavy a Pošumaví směřuje k lesní kapli Panny Marie Pomocné a odtud zpět kolem kostela sv. Mikuláše do Kašperských Hor.

Na Kašperk jinak

Vydejte se na hrad Kašperk úžasnou přírodou po turistické cestě.

Přes Nebe a Peklo na Ždánov

Příjemný výlet přes hájenku Nebe a statek Peklo s úžasnými výhledy na krásy Šumavy.

Sedlo

Zalesněný vrch, kde se před třemi tisíci lety rozprostíralo jedno z nejrozsáhlejších a nejvýše položených keltských hradišť.

Stezka strážců hranice

„Stezka strážců hranice“ Vás provede krásnou šumavskou krajinou, místy kde se již od středověku pohybují obránci našich hranic.Tématicky je stezka zaměřena na historii ostrahy hranice v západních a jihozápadních Čechách

Šumavskými vesnicemi

Nenáročná trasa, která vás provede malebnými šumavskými vesničkami.

Za bizony

Každé dítko má rádo příběhy o kovbojích a indiánech. Navoďte proto atmosféru dávného západu, kdy o žití a nežití rozhodovala rychlost a zručnost pistolníků, atmosféru rozlehlých prérií, kde se kovbojové a indiáni proháněli na koních ve snaze skolit toho největšího bizona.

O Šumavě

„Uprostřed Evropy, podél hranic Německa, Česka a Rakouska, na evropském rozvodí, z něhož jako ze „střechy“ Evropy stékají vody řekou Vltavou a dále Labem do Severního moře, do Dunaje a Černého moře vody z německé i rakouské strany leží lesnatý hornatý masiv Šumava“

Šumava, jako jeden z největších souvislých komplexů lesa ve střední Evropě, je nazývána také jako Zelené srdce Evropy. Leží zde dva národní parky - na české straně největší český Národní park Šumava a na německé straně Bavorský les.

Očekává vás tu krajina místy až mystická – rozlehlé náhorní planiny s horskými smrčinami jako někde na severu Evropy, zádumčivá rašeliniště – slatě na náhorních plošinách šumavských plání, luhy v údolní nivě Vltavy, ledovcová jezera ve strmých, ledovci vymodelovaných karech pod hraničním hřebenem, nabízejícím zase výhled až k alpským ledovcům.

I když les je tu téměř všudypřítomný, najdete tu jako oživení krajiny i jinou než lesní přírodu – hluboce zaříznutá údolí se skalními útvary a balvanitými sutěmi nad peřejnatými horskými bystřinami, či zbytky bývalé kulturní krajiny horských pastvin a luk, desítky let se vyvíjející bez obhospodařování člověkem.

Od prvních návrhů na ochranu Šumavy jako přírodního parku v roce 1911, přes výzvu prof. Komárka v roce 1946 k vyhlášení Šumavy za národní park i další pokusy v letech 1968 – 1969 a v 80. letech, uplynula do vyhlášení NP Šumava v roce 1991 dlouhá doba. Byla vyplněna dílčími kroky k ochraně jednotlivých území jako přírodních rezervací i „předstupněm“ velkoplošné ochrany v podobě vyhlášení největší chráněné krajinné oblasti (CHKO) tehdejšího československého státu (r. 1963 - CHKO Šumava o rozloze 163 000 ha).